Proč manažeři moc nerozumí účetnictví?
Kde vznikla ta bariéra mezi "Podvojným účetnictvím" a "Manažerským účetnictvím"? Proč cíle a motivace účetních na jedné straně a manažerů a podnikatelů na druhé, jsou úplně jiné?
1. Co je příčinou poměrně značné neoblíbenosti účetnictví mezi manažery?
Historické souvislosti
V našich zemích bývalo účetnictví vždy především nástrojem švindlování, podvodů a lakování skutečnosti na růžovo. Zažil jsem mnohokrát umělé vytváření tržeb a výnosů jenom proto, aby se splnil plán. Po revoluci se zase naopak obrátilo proti podnikatelům jako nástroj finanční kontroly a daňové represe. Není divu, že podnikatelé a manažeři nepojali k účetnictví příliš důvěru. Účetnictví se stalo opět nástrojem pro kamuflování.
Ztraceno v překladu
Ne náhodou je účetnictví plné pojmů, které dnes nejsou příliš srozumitelné. Rozvaha, má dáti, dal, podvojné apod. jsou pojmy, pod kterými si dnes člověk těžko něco představí. Ale buďte klidní, mnoho účetních má celou řadu pojmů zakonzervovanou, mechanicky je používá a nad významem slov se nijak nepozastavuje. Proč se u nás ujaly některé pojmy namísto logických a srozumitelných výrazů, které jsou například v angličtině, už dnes nemá cenu hloubat. Proč někdo místo výrazu Aktivní a Pasivní, napasoval do účetnictví Má dáti a Dal, se už prostě dnes nedovíme. Bez hlubšího pochopení logiky a geniality podvojného účetnictví, se z něj bohužel stává mechanická aplikace pravidel a postupů, ale porozumění chybí. Angličtina má v tomto velkou výhodu, protože používá výrazy, které opravdu dávají smysl.
Dělá se z toho věda
Účetnictví je složité. Kdo se v tom má vyznat. Účetní mluví jiným jazykem. Tohle jsou běžné verze pohledu manažerů a majitelů firem na tuto disciplínu.
.. a účty, účty .. a účty
A když už se náhodou dopracujeme k pochopení principů, vstoupí do toho stovky účtů a …. spadla klec.
2. Účetnictví patří mezi základní pilíře finanční gramotnosti
Účetnictví je velmi stará disciplína. Různé způsoby vyúčtování a účtování se používají již od doby mnoho tisíc let před naším letopočtem. S vynálezem podvojného účetnictví přišel roku 1494 Luca Paciolli a tento systém se od té doby používá bez nějakých zásadních změn až dodneška. Z toho plyne důležitý závěr. Buď je to podvojné účetnictví za A: tak geniální, že vlastně dodnes nebylo překonáno anebo za B: ta disciplína je tak zkostnatělá a konzervativní, že se vlastně vůbec nevyvíjí.
A je správně. I když my, co se zabýváme účetnictvím více než 30 let, zvedáme trochu ruku i pro B. Nicméně je pravda, že zatím nikdo nic chytřejšího nevymyslel, a proto je na čase trochu se s touto geniální věcí začít seznamovat.
Mimochodem, Jára Cimrman vytvořil na začátku minulého století systém “trojného” účetnictví. Tento systém ještě u každé transakce zohledňoval parametr “BOHATSTVÍ/CHUDOBA”, podle toho, k čemu příslušná účetní transakce směřovala. Ten systém se velmi dobře uchytil u některých podnikatelů z první republiky. Velká hospodářská krize ho ovšem definitivně pohřbila. Nikomu se nelíbilo, kam účetní transakce po krizi směřují. A do té doby mezi bohatými oblíbený systém naprosto upadl.
Je bohužel chyba našeho školství i systému, že nás už od útlého věku nevede ke kvalitní finanční gramotnosti. Pokud pojem účetnictví nahradíme slovem vyúčtování, tak jsme u pojmu, který zná každý a poměrně od raného věku se s ním setkává. Pravidelně ho děláme a často je na něm závislá celá řada důležitých věcí — domácnost, vztahy s kamarády, vztahy mezi partnery, investice do majetku, organizace oslav či setkání, dovolená apod.
Účetnictví je nástroj pro rozhodování a řízení. Příliš jsme se zaměřili na propojení účetnictví a daní a zapomněli jsme, že účetnictví nám má pomáhat rozhodovat se v klíčových okamžicích podnikání, ale i soukromého života. Nerozumíme výstupům z účetnictví. Dnešní Výsledovka a Rozvaha jsou výkazy, ke kterým si marně hledáme nějakou pozitivní cestu a jen ztěží v nich najdeme nějaké smysluplné, logické či analytické informace. Na druhou stranu, většina dnešních účetních systémů žádné další smysluplné výstupy v podstatě nemá, protože vznikaly v době, kdy hlavním smyslem bylo pořizování a účtování dokladů. Kvůli DPH a dani z příjmů. Zobrazování analýz, vývoje a trendů ve firmě nebylo na pořadu dne. Tím pádem většina účetních systémů také vypadá stejně. Mnohořádkové složité tabulky lemované zleva či shora volbami MENU, do kterých po několikerém kliknutí můžete zapsat kýžený údaj. Před 25 lety, kdy grafické možnosti počítačů byly velmi omezené se to dalo pochopit, ale čím vysvětlit, že ty systémy (slavné ERP) se dnes, po takové době, na Vás tváří prakticky stejně?
Chcete rychle vědět, jak se vyvíjí prodej konkrétního produktu v posledních letech? Kdo ho kupuje? Jaké jsou trendy v regionech? Potřebujete rychle vývoj hlavních zákazníků za posledních 5 let, včetně grafu? Takové a podobné informace JSOU V ÚČETNICTVÍ, ale i dnes je z tradičních účetních systémů vydolujete jen obtížně. Takže si data vyexportujete do Excelu a tam si to složitě zpracujete nebo připravíte.
Opravdu elegantním řešením, jak oživit tradiční účetní systém je nějaká forma manažerského reportingu. Tady jsme stále u podvojného účetnictví. Manažerský reporting ale v podstatě nedělá nic jiného, než že vám to, co v účetnictví je, poskládá do srozumitelných pojmů. Namísto nekonečného seznamu účtů "pětsetjedničky" vám zobrazí "Spotřeba materiálu ve výrobě", "Spotřeba materiálu - servis, údržba", "Nákup drobného majetku" a podobně. Budete překvapeni, co v účetnictví máte za informace a co se dá z toho vašeho dinosaura vytáhnout.
Začněte se zajímat o manažerské účetnictví a objevíte Poklady skryté v účetnictví.